Bavorsko - informace | Bavorsko - informace
Bavorsko je největší z 15 zemí Spolkové republiky Německo. Plochou 70 554 km2 představuje Bavorsko 19.8% celkové rozlohy SRN. Bavorsko zaujímá celou jihovýchodní část Německa, přičemž zasahuje hluboko do nitra státu. Na východě sousedí Bavorsko s Čechami a Horními Rakousy, na jihu s rakouským Solnohradskem, Tyrolskem a Vorarlberskem, na západě a severu se spolkovými zeměmi Bádenskem-Würtemberskem, Hesenskem, Duryňskem a Saskem. Správním orgánem Bavorska je zemská vláda v čele s ministerským předsedou. Bavorsko je převážně hornaté. Na severozápadě dosahuje k horským celkům Odenwaldu, lesnatého Spessartu a Rhönu, severovýchodní hranici tvoří Smrčiny, Franský les a zčásti i Duryňský les. Východní Bavorsko vyplňují české pohraniční hory s nejvyšším šumavským vrcholem Velkým Javorem. Největší horský celek, alpská oblast, se rozkládá na území jižně od Dunaje. Tvoří ji rozsáhlé alpské předhůří a vlastní velehorské Alpy při rakouských hranicích. V Bavorsku se Alpy člení na tři skupiny: na západě to jsou Algavské Alpy, na východě Berchtesgadenské Alpy a mezi nimi se zvedají Bavorské Alpy s nejvyšším vrcholem Německa Zugspitze (2 964 m n. m.). Převážnou většinu země odvodňuje Dunaj, který je zde již většinou splavný. Severní část země odvodňuje Mohan. Tzv. Evropský kanál propojuje Mohan a jeho prostřednictvím Rýn s Dunajem a vytváří tak jednotný systém všech splavných řek a průplavů v Německu a má význam pro nákladní dopravu mezi Severním a Černým mořem. V alpské oblasti je také množství větších i menších jezer ledovcového původu.
Historie Bavorska:
Během 6. století upevnili Bavoři své postavení na území mezi řekami Dunajem, Enží a Lechem a vytvořili kmenové
vévodství. Nejstarším sídelním městem bujawarských vévodů bylo Řezno.
V roce 739 byla založena první bavorská biskupství v Řezně a Freisingu.
Po rozdělení Francké říše se východofrancká část přetvářela v německý státní útvar; jeho název Svatá říše římská –
byl v 15. století rozšířen o dodatek – národa německého. Říše, zpočátku budovaná jako centralizovaný stát, se od
13. století měnila ve stále volnější svazek zeměpánů a svobodných říšských měst.
V roce 1156 bylo od Bavorska odděleno jeho pohraniční území, tzv. Východní marka. Vlastní Bavorsko s vévodským
titulem udělil císař Fridrich Barbarossa v roce 1180 Ottovi z Wittelsbachu. Wittelsbašská dynastie od té doby
vládla Bavorsku až do roku 1918. Od roku 1255 se wittelsbašské panství několikrát dělilo a znovu sjednocovalo.
Definitivně bylo sjednoceno v roce 1508 a jeho hlavním městem se stal Mnichov, který byl již od roku 1255 rezidencí
hornobavorského dílčího vévodství.
Český král a římský císař Karel IV. některá panství v Horním Falcku získal roku 1353. Takto vzniklé České Falcko
postoupil pak
roku 1373 bavorským vévodům, kteří se ve prospěch lucemburského rodu vzdali nároků na Braniborsko. Zbývající část
Horní Falce připadla pak Wittelsbachům až za třicetileté války v roce 1623.
K významným postavám bavorských dějin se počítá vévoda Maximilián I., do jehož vládního období spadá právě
třicetiletá válka. Jako hlava katolické Ligy, kterou založil v roce 1609, vyslal císaři Ferdinandovi II. na
potlačení protihabsburského povstání českých stavů 30 000 vojáků a účastnil se bitvy na Bílé hoře 8. listopadu 1620.
Kořist, získaná v Čechách po bělohorské bitvě, rozmnožila mnichovské umělecké sbírky.
V roce 1806, kdy se po více než osmi staletích rozpadla Svatá říše římská národa německého, se Bavorské království
stalo členem pronapoleonského Rýnského spolku západoněmeckých a jihoněmeckých států. Ještě v roce 1812 poskytl
Maximilián I. Josef Napoleonovi 40 000 mužů na tažení do Ruska, v říjnu roku 1813 ale přešel k protinapoleonovské
koalici. V roce 1815 vstoupilo Bavorsko do tehdy založeného Německého spolku.
V roce 1835 zahájila v Bavorsku provoz první železnice na německém území, vedoucí z Norimberka do Fürthu v délce
8 kilometrů. Bavorsko se také podílelo na vzniku Německé říše, ustavené v roce 1871, v jejímž čele stál pruský král
jakožto německý císař.
Po 1. světové válce prošla Německem v listopadu 1918 revoluční vlna. Během ní byla také wittelsbašská dynastie
zbavena trůnu a v Mnichově byla 7. listopadu vyhlášena republika, tzv. Svobodný stát Bavorsko. I za tzv.
Výmarské republiky v letech 1919 – 1932 si Bavorsko uchovalo určitá výsostná práva. Ta mu byla odejmuta až za
nacistického režimu v roce 1934.
Slavní rodáci a lidé spojovaní s Bavorskem:
Papež Benedikt XVI., císaři Ludvík IV. Bavor, Karel Albrecht, císařovna Alžběta Bavorská, známá jako Sissi, král Fridrich Falcký, Ludvík II. Bavorský, malíři Hans Holbein starší, Albrecht Dürer, Lucas Cranach, hudebníci Richard Wagner, Richard Strauss, spisovatelé Frank Wedekind, Christian Morgenstern, Bertolt Brecht, Lion Feuchtwanger, vědci Georg Simon Ohm, Alois Alzheimer, Wilhelm Conrad Röntgen, vynálezci Levi Strauss a Rudolf Diesel.